Synchrotron

Jestliže se chcete dozvědět, co je to synchrotron a jaké má praktické využití, zavítali jste na správnou internetovou adresu. Zde si uvedeme co nejpřesnější definici, funkce a vlastnosti, které vlastní urychlovač částic, synchrotron.

V podstatě se jedná o kruhový urychlovač částic, existují i jiné druhy urychlovačů částic, ale zde se budeme věnovat pouze synchrotronu. Podstatná je synchronizace vně urychlovače částic, uvnitř jsou tři základní části – elektrické pole, magnetické pole a poletující „částečky.“ Tyto částečky (správně částice) musí být bezchybně sesynchronizováni s již zmíněným elektrickým a magnetickým polem.

Vynálezcem synchrotronu je Luis WalterAlvarezem, který ho stvořil za účelem studia vysokoenergetické jaderné fyziky. Synchrotron se skládá ze tří hlavních částí. První částí je Lineární urychlovač (můžete se setkat se zkratkou LINAC), v této části se daný svazek elektronů nahromadí (zmenší objem). Dále v urychlovači (boosteru) jsou elektrony urychleny na rychlost, která téměř dosahuje rychlosti světla (již existují teorie, že v urychlovači částic byla tato rychlost překonána, ale bohužel zatím neexistují opodstatněné důkazy o těchto teorií, které by v podstatě přepsaly celé odborné knihy a podkopaly by základ termodynamiky). V tzv. části „storage ring“ jsou svazky elektronů (nyní ve formě paprsku) umístěny.

V již zmíněné části „storage ring“ tedy vzniká synchrotronové záření, které je posláno do další části, „beamlines“, kde jsou na konci dané laboratoře. Další podstatnou částí je vakuová trubice, právě v té se obrovskou rychlostí pohybují svazky elektronů. Důležité je, aby vakuová trubice byla v uzavřené fyzikální soustavě, jinak by nejspíš došlo k odchylkám a špatným výsledkům.

Dráha paprsku vzniklého v části „storage ring“ musí být správně korigována, k tomu slouží magnety, v praxi se jedná o sextupole, corector, quadrupole a dipole.